Moc těch co dokáží věřit-6.kapitola

17. ledna 2008 v 21:27 | kokkki=) |  Moc těch co dokáží věřit- 1.díl
Nikdo nevěděl, že jsem pryč. Nebyl nikdo, kdo by mne mohl zachránit. Byla jsem hloupá, důvěřivý blázen, který doufal, že se Tartarus změnil. Kámen mudrců pohlcoval každou molekulu, veškerou mou magii. Naletěla jsem. Náhle bodavá bolest ustala. Mým vězením byl průhledný kámen barvy krve. Viděla jsem Tartara, slyšela jeho smích, ale nemohla nic udělat. Je konec. Zradila jsem důvěru těch, kteří ve mě věřili. Padla jsem na kolena. horké slzy bolesti kapaly na lesklý povrch. bušila jsem pěstmi do stěn mého vězení, ale nezůstal na nich ani škrábanec. Bolí to, moc to bolí. Kámen se zachvěl, když ho Tartarus zvedl a držel v dlani. Viděla jsem jeho oko, jak na mě posměšně hledí.
"Aldene, Dario! Vstávejte!" zařval Elliot a vběhl do jejich pokojů. "Co se stalo?" zeptala se Daria rozespale. "Cassandra je pryč, zmizela. Není nikde v údolí!" Alden vyskočil z postele a hodil přes sebe košili. Společně pak prohledávali každou píď údolí, snad tisíckrát volali mé jméno, marně. daria hlasitě vzlikala do velkého kapeníku a křičela na celé kolo. "Cass, kde se schováváš?" Alden si stále otíral oči, aby nikdo neviděl, že pláče. Elliot se o to již ani nesnažil. nechal slzy kanout na zem, kde se třpitily na travách jako ranní rosa. "Muselo se jí něco stát, muselo se jí něco stát!" opakoval stále dokola. Strach o mně je popoháněl, aby šli rychleji. Daria nemyslela na bolest nohou, únavů. Div že celou dobu neběžela. Náhle se ozval hrom. Přímo před nimi se zjevil Tartarus. "Kde je?" vykřikl Alden, jakmile ho spatřil. "Nemusíte ji hledat, je tady." ukázal jim červený kámen, kde jsem zlomená klečela a neodvažovala jsem se na kohokoli z nich podívat. "Okamžitě jí pusť!" zařval Elliot a skočil po Tartarovi. Vzápětí se však musel stáhnout, když mu tartarus dal kámen do cesty. Rozbije-li se tento kámen, tak vaše princeznička zemře. "Zrůdo!" zařvala Daria, ale nehýbala se, aby mne nezranila. "Abyste neřekli, že jsem tak krutý, dám vám možnost. jestliže mne do západu slunce porazíte, vrátím vám jí." "fajn," zavolali svorně. Jejich hlasy pro mě byli jako pohlazení. jediná naděje, že bych to všechno mohla přežít...ale jestli by kvůli tomu museli zemřít oni, ať radši zemřu teď, než bude pozdě. tartarus položil kámen na pařez starého dubu a otočil se k ostatním. začalo se rozednívat. Daria vyvolala vodní stěnu a vyslala ji přímo proti tartarovi. Ten vyskočil do vzduchu a ráně uhnul. Alliot tartara zasáhl do hrudníku velkou ohnivou koulí. na okamžik Tartara zakryl oblak černého kouře. "dostal jsem ho?" "Koho?" zeptal se Tartarus v okamžiku, kdy se kouř rozehnal. Alden ho kopl do hlavy, ale tartarus ho chytil za kotník a mrštil jím proti stromům. Devět jich přerazil , než zůstal bezvládně ležet na zemi. Daria vyvolala vodu všude kolem tartara a uzamkla ho ve vodní rakvi. směrem vzhůru vycházeli bublinky tartarova dechu. Pak se však na rakvi objevila prasklina, která se stále zvětšovala, až explodovala a Tartarus byl opět volný. "to pro vás nic neznáamená? rovnou to můžete vzdát!" vysmíval se. Elliot vyskočil do vzduchu a zmizel. "Kde je?" zeptal se tartarus. "Kam zmizel?" náhle se objevil za tartarovými zády, ale ten ho chytil za ruce a mrštil jím vedle Aldena, který byl doteď v bezvědomí. tartarus zmizel stejně jako elliot. Objevil se před Dariou, chytil jí pod krkem a zvednul do vzduchu. Daria se snažila uvolnit ze sevření, které jí každým okamžikem ubíralo kyslík. kopala nohama, ale byl moc silný. "Okamžitě jí pusť" zařval Alden, který byl v tu chvíli na nohou a výhonky Tartara obmotal jako provazy. Tartar si však uvolnil ruku a výhonky spálil na popel, který se pomalu snášel k zemi. Máchnul rukou a Dariu s Aldenem poslal energií rovnou k zemi. Elliot se pokoušel vstát. "Proč pořád vstáváte? Je to marné!" "Já ti povím proč!" řekla Daria držíc se za levé rameno. Elliot ji přerušil:"Kdybychom- kdybychom nebojovali a utekli..."vykašlal chuchvalec krve. "nikdy bychom se jí nemohli podívat do očí!"řevem dořekl Alden , který stál po boku Elliota a podpíral Dariu. Já to slyšela každé jejich slovo. Nový proud slz se mi vydral ven. Věří mi. Věří, že je v tom nenechám a já nemůžu nic dělat. Nemůžu čarovat. Copak to všechno bylo zbytečné? "Správně," zařvala Daria. alden kolem sebe vytvořil zelenou auru. Z jeho zad vyšlehly víhonky, které ho omotali jako brnění. Elliotovi zase ze zad vyšlehl oheň, který byl stejěn neprostupný, jako Aldenovo brnění. Daria je napodobila vodním stylem obrany. Nemůžu...zašeptala jsem, ale nikdo mne neslyšel. JE V TOM NECHAT! zařvala jsem a začala pěstmi tlouct do podlahy. Nemůžu čarovat, fajn, aleto neznamená, že se odsud nevytluču a je mi jedno, jak dlouho to bude trvat. Hlavně aby to bylo včas. Ruce jsem si brzy odřela na kost. Mezi cákanci krve, které se ztráceli v konstrastu barvy kamene, probleskovaly bílé klouby. bolest mne téměř oslepovala, ale já nemohla, nemohla přestat. Na povrchu se objevila prasklina. tloukal jsem ještě usilovněji, zatímco ostatní dostávali do těla. Prasklina se každou munutou zvětšovala a já byla v tu chvíli plná naděje a víry, že se odsud dostanu. V ten okamžik, kdy jsem našla svou víru jsem pocítila hřejivý pocit na hrudníku. Magie se mi vrátila. Zvedla jsem se na nohy a natáhla paže před sebe. Mocná energie silná jako světlo samo, prosím, pomoz mi, pomoz mi zachránit přátele! z mých dlaní vyšla energie silnější než kdy dřív. Roztřískala mé vězení na drobné střepy a já se zlehka snesla na místo, kde kámen stál, opět v mé velikosti. "Světlo, které proudíš celým mým tělem, ty co vyháníš vše temné a svítíš jako maják v šeru, prosím tě ještě jednou, pomoz mi!" vykřikla jsem. "Co se to děje?" vykřikl Tartatus, ale nechytal se. Síla zasáhla Tartara do zad až padl na kolena. Alden s Dariou a Elliot se po sobě podívali. Alden si setřel z koutku úst krev a odplivl si. Přikývli. Jako na povel se objevili po mém boku připraveni na všechno. Usmála jsem se. Napřáhla ruce a z energie kolem sebe vytvořila brnění. tartarus však bleskově švihl rukama a kolem něho se objevila smečka démonů z jiného světa ochotných splnit každé eho přání. Čtyřicet démonů na čtyři z pěti živlů, to nevypadá slibně. "Jdeme na to?" zeptala jsem se. "Dobře. nadávky si necháme na potom," řekl Alden. Démon mne pravou hnátou odhodil a já si při dopadu vyrazila dech. Ostatní na tom nebyli o nic lépe. tohle nemůžeme zvládnout. Všichni už byli vyčerpaní, magie si vyžaduje jako daň spoustu energie. Celé tělo jsem měla samý šrám a z prokousnutých rtů mi krev stékala v potůčcích. Otřela jsem si krev a ruku otřela o mech. Nesmíme to vzdát. Náhle se zvedl vítr. "Tali," vykřikla jsem. Všichni věděli, co to znamená. Jsme komplet. Všechny nás vír vyzvedl do vzduchu nad hlavy démonů. "věděla jsem to, věděla," vykřikovala jsem z plných plic. Uprostřed tornáda se točila vysokou rychlostí. Napřáhli jsme ruce před sebe a všech pět vln se spojilo v jednu. Démony to rozprášilo na úhledné hromádky popela a Tartara to smetlo pryč. Vyhráli jsme. talia se s námi vrátila do srubu. Stála jsem u dveří, když jsem pocítila prudkou bolest, když mne Alden praštil do hlavy, až jsem se zapotácela. "Tohle...už nikdy nedělej!" běsnil. "Omlouvám se. Elliot ke mě přistoupil s napřaženou rukou. Stiskla jsem pevně víčka očekávajíc druhou ránu. nic jsem však necítila. Pohlédla jsem mu do očí. na poslední chvíli se zarazil a místo herdy, kterou bych si zasloužila mne chytil jemně za krk a přitiskl k sobě, že jsme se dotýkali čely. Byla jsem celá rudá, ale on zašeptal."Prosím, už to nikdy nedělej, nepřežil bych, kdyby se ti něco stalo...." Daria se rozbrečela a objala mi nohy, víše nedosáhla=) Chytla jsem ji kolem ramen. "Zůstaneš s námi?" otočila jsem se na Taliu. "Co mi zbývá, když to beze mne nezvládnete?" zeptala se nafoukaně. "Tak hele, barbíno, takhle s Cass nemluv," zavrčela Daria.
"Jak je to možné? Jak se mohla dostat zkamene?" zoufal Tartarus v rukou třímajíc rudé střípky kamene. "Ale ještě jsem nezkončil!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsi tu?

CLICK=)

Komentáře

1 Orange Orange | Web | 17. ledna 2008 v 21:36 | Reagovat

máš mocinky hezkej bloček jestli budeš mít čas tak se kdyžtak jukni na můj a můžeš připsat i nějakej ten komentář nebo hlásnout v anketách pa a díky předem =)

2 Arkela Arkela | E-mail | 20. ledna 2008 v 0:06 | Reagovat

moc pěkný doufám že brzy se dočkám dalšího pokráčka :)

3 karako karako | E-mail | Web | 20. ledna 2008 v 10:12 | Reagovat

Táááákže začnu tím že DĚLÁM DESINGY S ČÍMKOLIV tady jsou pravidla:

- Psát na mail: Karako.blogis@seznam.cz

- Napsat s čím

-Napsat barvu ale to nemusíš

- Nejdelší možnou dobu na poslání (min.1 den)

- Esli to chce dát rovnou na blog tak připiš i heslo( neboj nejsem podrazák, blog ti nesmažu, k čemu by mi to bylo)

- Musíš sledovat můj blog aspoň 1x tejdně

- Já musim sledovat tvůj blog aspoň 1x tejdně

Mno a to bude asik všecko tak se mějte!!!!!

A pište pište pište!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama